újma

Újma v ceském právu muže být majetkového i nemajetkového charakteru. Újma na jmení se oznacuje pojmem škoda. Odpovednost za újmu a její náhrada je obecne stanovena v § 2894–2971 obcanského zákoníku, pro oblast pracovneprávních vztahu v § 248–275 zákoníku práce. Zvláštní odpovednost za zpusobenou újmu je stanovena advokátum v § 24 zákona o advokacii, notárum v § 57 notárského rádu, soudním exekutorum v § 32 exekucního rádu a odpovednost za škodu zpusobenou pri výkonu verejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úredním postupem urcuje zákon c. 82/1998 Sb. Ve smyslu § 1 odst. 1 obcanského zákoníku uplatnení soukromoprávní odpovednosti za újmu poškozeným nevylucuje samostatnou verejnoprávní, napr. trestneprávní odpovednost škudce.