Analytická psychologie predstavuje jeden z
psychologických prístupu, které spadají do oblasti tzv.
hlubinné psychologie. Zakladatelem analytické psychologie i príslušného
psychoterapeutického smeru je
švýcarský psycholog Carl Gustav Jung.
Jung byl puvodne stoupencem
Freudovy psychoanalýzy, ale brzy se v nekterých názorech odklonil, a to hlavne v pojetí
libida a
nevedomí. Nevedomí se v analytické psychologii chápe obecneji a neznamená pouze dusledek potlaceného sexuálního pudu. Jung také prišel s pojmem kolektivního nevedomí, které podle nej predstavuje velké duchovní dedictví vývoje lidstva, jakési znovuzrození v každém cloveku. Kolektivní nevedomí se skládá z
archetypu, což jsou praobrazy
chování (jednání),
pocitu a poznávání, jakási sdelení všelidské
zkušenosti, projevující se napríklad ve
snech a
fantaziích cloveka. Jungiánská psychoterapie si pak klade za cíl dosažení celistvosti skrze integraci techto nevedomých sil a
motivací, které tvorí základ lidského jednání.
Analytická psychologie vcetne psychologie archetypální pracuje s pojmem nevedomí jakožto zdrojem lécebného pusobení i zdravého vývoje jedince. C. G. Jung je také autorem pojmu
extravert a
introvert, které tvorí základ analytické osobnostní typologie.