CONSTRAINT je klícové slovo jazyka
SQL, které v
databázové tabulce umožnuje vytvorit omezení s podmínkami, jež musí být splneny pro hodnoty jejích sloupcu pri vkládání nebo zmenu záznamu. Tato omezení lze pojmenovat a nadále s nimi manipulovat jako s ostatními nedatovými objekty tabulky (kterými jsou napríklad indexy, cizí klíce ci spoušte). Nemá-li návrhár databáze v plánu s temito omezeními manipulovat, nemusí za
CONSTRAINT specifikovat název omezení, ba co víc – pro vetšinu omezení tabulky lze v SQL vynechat i klícové slovo
CONSTRAINT.