Hermeneutika náboženství je
religionistická disciplína, která se snaží vyložit smysl a význam
náboženství; a to jak v jeho dílcích aspektech, tak v globálnejším merítku. Náboženství se zde jeví jako duchovní výraz cloveka. Hermeneutická religionistika chce ukázat, rekonstruovat a interpretovat smysl a význam náboženství jako kulturne aktivní hodnoty.
Ve formování hermeneutiky náboženství hráli duležitou roli
filozofové Wilhelm Dilthey a
Martin Heidegger, kterí se zasloužili o vznik klasické
hermeneutiky. Za klasické predstavitele hermeneutiky náboženství lze oznacit
Joachima Wacha a
Mircea Eliadeho.