Sbor je oznacení pro místní
církevní spolecenství užívané zejména v
protestantských denominacích. V katolické a metodistické tradici se obdobný institut nazývá
farnost, u ceské pravoslavné, starokatolické a ceskoslovenské husitské církve a ceských unitáru obec. Sbor v urcitém meste ci oblasti je tvoren verícími daného vyznání. Vetšinou je samostatnou
církevní právnickou osobou. Veden je
staršovstvem v cele s
farárem ci
kazatelem (správcem sboru). K bohoslužbám se schází v
kostele,
modlitebne nebo pronajatých prostorech. Na místech, kde není dostatek verících k založení samostatného sboru, se vytvárí stanice (tzv.
kazatelská stanice), které je duchovne (farár tohoto sboru v kazatelské stanici vykonává
bohoslužby) i právnicky soucástí nekterého z blízkých sboru. V nekterých církvích existuje i mezistupen mezi kazatelskou stanicí a sborem – tzv. filiální sbor.