Drak je
mytický tvor, obvykle s hadími nebo ješterími znaky, který se vyskytuje v povestech, pohádkách a lidových príbezích celé rady kultur. Jeho celosvetová rozšírenost má za následek znacnou variabilitu jeho vzhledu, velikosti a vlastností. Draci se liší poctem hlav - napríklad v
Cíne je zobrazován zásadne jednohlavý, recká mytologie znala draka
stohlavého, v pohádkách mívá zpravidla lichý pocet hlav, nejcasteji tri nebo sedm - i v poctu nohou (nejcasteji dve, ctyri nebo žádné) a také ve schopnosti létat a dštít ohen (prípadne mráz nebo jed). Podobne jako se liší jejich vzhled, liší se i jejich vlastnosti. Draci se v základním pojetí mohou rozlišovat na dobré a zlé. Tradice prospešných draku je prevážne v Cíne, kde je drak symbolem moci a dešte. Evropští draci ve
stredoveku jsou namísto toho chápáni jako symbol nicení a
chaosu. Casto jsou zobrazováni jako krvelacné bestie, které nicí vše v okolí a pojídají zvírata a lidi. Draci jsou spojováni s bohatstvím a majetkem, který zpravidla ochranují ve svých slujích. Predstava draka je velmi stará a muže odrážet zkameneliny
dinosauru. Existují doklady z antického Recka, kde drak hlídal bájné
zlaté rouno, ale vyskytují se i v
akkadském eposu Enúma eliš napsaného mezi 18.-7. stol. pr. n. l. Zminují je i príbehy ze starodávného Egypta v podobe setkání boha
Ra s hadím drakem
Apopem. Dále se objevují v germánské mytologii, kde se s drakem utká
Beowulf ci Sigurd (Siegfried).