Bitva u Waterloo

Bitva u Waterloo – (soucasníky nazývaná bitvou u Belle Alliance ci Napoleonem pojmenovaná bitvou u Mont-Saint-Jean) se odehrála v odpoledních a podvecerních hodinách nedele 18. cervna 1815 asi 20 km jižne od belgické metropole – Bruselu. Francouzská armáda císare Napoleona I. zde utrpela drtivou porážku od cásti vojsk VII. koalice evropských panovníku, reprezentované sbory anglo-batavské armády polního maršála vévody z Wellingtonu a pruským vojskem pod velením polního maršála Blüchera. Pro francouzského panovníka se bitva stala jedním z jeho posledních vystoupení v roli vojevudce, stratéga a hlavy státu, pro Evropu znamenala ukoncení napoleonských válek. Prestože se spojencum podarilo dosáhnout generálního vítezství, prubeh tažení hrál spíš v jejich neprospech. 16. kvetna utrpeli porážky v bitvách u Ligny a Quartre-Bras a byli nuceni se oddelene stahovat k belgické metropoli. Britský maršál však druhého dne ústup zastavil a zaujal výhodné postavení na svahu v krajine kolem Waterloo, kde pres noc vyckal útoku neprítele. Po promarneném dopoledni pak Napoleon podnikl opakované útoky na stred jeho pozic, avšak francouzští vojáci byli za vysokých ztrát na obou stranách pravidelne obraceni na ústup. Kolem 16:00 hodin se k Britum zacaly pripojovat první pruské jednotky, které s pribývajícím množstvím, po necelých ctyrech hodinách tlaku na protivníkovo pravé krídlo, obrátily francouzské vojsko na útek. I když Napoleon ve svých memoárech pricítal vinu za debakl neschopnosti svých maršálu, byla spíš souhrou desítek selhání jak císare samotného, tak jeho podrízených, ale stejnou merou i okolností a schopnostmi jeho protivníku.