Gnóze

Gnóze (rec. gnósis - "poznání") nebo gnosticismus je termín obecne oznacující kontroverzní antické duchovní hnutí, které se v dobách od 1. století n. l. šírilo obzvlášt ve východní cásti Rímské ríše. Puvod gnóze spocívá v ideove totožném, ale dobove predcházejícím hinduistickém smeru džnána márga (tzn. v sanskrtu "stezka poznání"), který se utvárel už nekdy v polovine 1. tisíciletí pred Kristem v Indii. Církevní otcové z prvních století našeho letopoctu odsoudili gnózi na základe kontroverzních kritérií jako krestanskou herezi. Tehdy nepanoval prílišný prehled o tom, co všechno se dá považovat za gnózi, takže se tato kategorie muže prekrývat s kategoriemi jiných za herezi považovaných duchovních hnutí, které nacházely inspiraci v dalších možných indických duchovne filozofických smerech jako tantrismu nebo buddhismu. Gnóze má svoje varianty, podobne jako i indická džnána márga mela svoje varianty, rozlišené podle ruzných hinduistických doktrín jako védánta, jóga a sánkhja. Gnózi ovlivnilo rané krestanství a mahájánový buddhismus. Nekdy se gnóze v ideologických kruzích moderního gnosticismu mylne považuje za puvodní krestanství (termín krestanství je odvozen od slova Kristus, nikoli krest). Ve skutecnosti ideologie gnóze existovala ve své hinduistické zdrojové verzi džnána márgy už pred Kristem a brzy po Kristu se puvodním autentickým krestanstvím inspirovala a stylizovala do role alternativního antižidovsky zamereného krestanství. Hlavní a prevažující proud gnóze byl ve své konfrontacní povaze filozofickou konspirací proti židovství a jeho stvoritelskému Bohu. Duchovním otcem gnóze byl mystik Šimon Magus ("Šimon carodej"), jehož prídomek nekterí stoupenci moderního gnosticismu považují za degradující zkomoleninu puvodního Magnus ("Veliký"). Také se domnívají, že podezrelá podobnost mezi mnohými výroky Šimona Maga na jedné strane a výroky Ježíše Nazaretského a nekterých jeho apoštolu na strane druhé jsou dukazem toho, že Ježíš a jeho apoštolové prevzali a prevrátili Šimonovy výroky. Je však pravdepodobnejší, že naopak Šimon prevzal a prevrátil odpovídající výroky Ježíše, jelikož Šimonovo verejné pusobení a ucení historicky teprve následovalo po verejném pusobení a ucení Ježíše, byt nedlouho po nem. Vliv mahájánového buddhismu je patrný na kánonu tzv. pradžná páramitá súter (sútry ctnosti moudrosti) a prokazuje ho predevším výzkum anglo-nemeckého indologa Edwarda Conzeho (1904-1979).