Hybridní jádro je v
informatice oznacení pro
jádro operacního systému, které kombinuje vlastnosti
monolitického jádra a
mikrojádra za úcelem získání výhod obou vyhranených rešení. Hybridní jádro je podobné mikrojádru, ale má nekteré vlastnosti monolitického jádra, kvuli vyššímu výkonu. Na rozdíl od monolitického jádra nedokáže hybridní jádro za behu samo zavádet moduly. V jaderném prostoru hybridního jádra beží nekteré služby (napr. implementace sítového protokolu nebo souborový systém), aby se dosáhlo nižší režie v porovnání s mikrojádry, ostatní kód jádra (ovladace zarízení), beží v uživatelském prostoru a oznacují se jako servery.