Mahábhárata, doslova
Velké vyprávění o Bháratovcích (
dévanágarí: महाभारत) je spolu s
Rámajánou jedním z hlavních staroindických
eposů. Je klasifikována jako itihāsa. Itihāsy a Purāṇy jsou zmíněny již v
Atharvavédě a jsou označovány jako
pátá Véda. Název eposu vznikl ze dvou
sanskrtských slov
mahá (velký) a
bhárata (pojmenování Indie odvozené od starobylého krále Bharaty).