Morava (
latinsky Moravia,
nemecky Mähren,
polsky Morawy) je jedna ze trí
historických zemí Ceska. V minulosti tvorila centrum rozlehlé stredoevropské ríše, byt vetšinou ve vazalském postavení vuci
Frankum, a vedle
Bulharské ríše a
Kyjevské Rusi jeden z nejstarších slovanských státu –
Velkomoravskou ríši (latinsky
Moravia Magna). Za panování knížete
Rostislava (846–870) se Morava stala kolébkou slovanské vzdelanosti, kultury a krestanství. Územní rozsah a mocenské zaclenení Moravy se opakovane výrazne menilo. V druhé polovine
9. století velkomoravský vládce
Svatopluk I. (871–894) ucinil podle tzv.
Kristiánovy legendy Borivoje I. historicky prvním (doloženým) knížetem
Cech. Zacátkem 10. století se ríše za dosud neobjasnených okolností rozpadla a po jejím zániku prestala být Morava ohniskem státu, zcela svébytný politický subjekt s centrem na jejím území poté již nevznikl. V 10. století se Morava stala soucástí území ovládaného
Premyslovci. Od té doby až dodnes zustávají politické osudy Moravy a Cech vetšinou spojeny, i když obe zeme mely ve stredoveku a raném novoveku pomerne velkou míru autonomie a mnohokrát spolu jejich politické elity i válcily.