Užití slova
svatý či
světec (z
praslov. *svętъ mocný, silný) v
náboženství pro člověka nebo věc (mše svatá, svatý kříž, nejsvětější trojice) se v různých náboženstvích a náboženských společnostech liší. Obecně je ale chápáno jako označení někoho, kdo se blíží ideálu příslušníka daného náboženství, je v rámci něho následováníhodný a určitým způsobem výjimečný či blízký Bohu a mohlo by se nahrazovat slovem
boží. V češtině se svatý zkracuje jako "sv." Na křesťanských zobrazeních jsou svatí často zpodobněni se
svatozáří, což se shoduje s etymologií českého slova blízkou světlu, tj. záři.