Absolutismus (z
lat. absolutus – samostatný, nezávislý) je
historiografický termín oznacující formu
vlády tradicne charakterizovanou ústredním postavením panovníka, hospodárským a politickým
centralismem, duležitostí armády a správního aparátu, existencí dvora a státní církve. Casove je pojem
absolutismus používán pro období od poloviny 17. století (nekdy konce 16. století) do
Francouzské revoluce. Termín také dríve oznacoval celé dejinné období, v 90. letech 20. století byl však prevrstven oznacením
raný novovek v souvislosti se zásadním zpochybnením výpovední hodnoty pojmu. Zpocátku sloužil
absolutismus i jako synonymum pro
absolutní monarchii.