absolutní monarchie

Absolutní monarchie je státní zrízení, kde panovník (monarcha) disponuje nárokem na samostatnou státní moc. Šlechta ztrácí své postavení ve feudálním systému výmenou za privilegia ve státním a vojenském aparátu. Monarcha je „legibus absolutus“ (latinsky „zákonu nadrazen“), což znamená, že zákonum, které sám vydává, nepodléhá. Zrejme nejproslulejším príkladem nároku na absolutní vládu monarchy je Král Slunce Ludvík XIV., jehož chápání sebe sama podle výroku „L'état, c'est moi“ (cesky „Stát jsem já“) mužeme chápat prímo jako prototyp tohoto usporádání. Absolutní mocenský nárok však nebylo možné trvale uplatnovat proti aristokracii (šlechte) a meštanstvu, usilujícím o vlastní rozvoj. Proto tam, kde systém absolutní monarchie zustal dodnes, prevzal nekteré prvky republiky nebo demokracie. Navzdory potížím s urcením rozsahu predstavy mužeme dnes mezi absolutní monarchie zaradit tyto zeme (2006): Brunej, Vatikán, Saúdská Arábie, Svazijsko a prípadne i další arabské monarchie v Perském zálivu. V Nepálu byl dosavadní absolutní král v predjarí roku 2006 nucen ustoupit z nekterých ze svých širokých pravomocí a v roce 2008 byl maoistickým pucem sesazen.