Abstrakce ve
filozofii oznacuje bud duležitý moment
procesu poznání pri prechodu od
smyslového k
racionálnímu poznání, nebo jako hotový výsledek tohoto procesu. Proces abstrakce spocívá obecne v tom, že existuje rada
analytických aktu
myšlení, jimiž je zpracováván konkrétní smyslový materiál a pri nichž se odhlíží od urcitých znaku,
vlastností a
vztahu daného predmetu. Jiné znaky, vlastnosti a vztahy jsou naopak vyclenovány jako
podstatné a soucasne nabývají variabilní charakter prostrednictvím znaku nepodstatných.