arménština

Arménština je jazyk arménského národa. Hovorí jím Arméni jak ve své domovine, tak v rozsáhlé diaspore. Patrí mezi satemovou skupinu indoevropských jazyku. Hovorí se jí alespon od 6. století pr. n. l., první dokumenty v klasickém jazyce (grabar) jsou však až z doby po zavedení arménského písma na zacátku 5. století zásluhou Mesropa Maštoce. Grabar, který se dodnes používá jako církevní a liturgický jazyk arménských krestanu, se v prubehu staletí vyvíjel, až vznikl tzv. „laický“ jazyk (ašcharhabar). Když pomineme pocetné dialekty, existují dnes dve základní varianty moderní arménštiny, jak literární, tak mluvené:

• západní vetev, užívaná v diasporních komunitách blízkovýchodního puvodu
• východní vetev, která je oficiálním jazykem Arménské republiky a hovorí se jím i v Íránu a v zemích bývalého SSSR.