Bráhmí je písmo používané v
Indii nejméne od vlády krále
Ašóky (273 až 232 pr. n. l.), jehož nápisy jsou z vetší cásti vytesány práve v bráhmí, z menší pak v písmu
kháróšthí. Predpokládá se, že bráhmí vzniklo ješte pár set let pred Ašókou, ale písemné památky z této doby se nedochovaly. Z bráhmí se postupne vyvinula vetšina dnes používaných indických písem, s výjimkou písem založených na
persko-arabské abecede. Znalost samotného bráhmí postupne upadala, a když v polovine 14. století dillíský sultán objevil dva
Ašókovy sloupy, nenašel mezi indickými ucenci nikoho, kdo by dokázal nápisy na nich precíst. Rozluštil ho znovu až v roce
1837 Anglican James Prinsep.