Doba ledová je relativne
studené,
suché a
prašné klimatické období. Obvykle se tak oznacují klimatické výkyvy, jež zapocaly v geologickém období
neogénu a vyvrcholily v
kvartéru (ctvrtohorách), kdy docházelo k mohutnému rozvoji zalednení a poklesu morské hladiny. Stopy velkých kontinentálních ledovcu a další príznaky významného ochlazení jsou nacházeny i ve starších obdobích geologické historie
Zeme. Celé období kvartéru je nekdy oznacováno za ledovou dobu v rámci níž dochází k jednotlivým výkyvum, jak chladnejším –
glaciálum, tak teplejším —
interglaciálum.
Kvartér je totiž celkove mnohem chladnejším obdobím, než
terciér (tretihory) nebo
mezozoikum (druhohory). V dávnejších chladných obdobích, k nimž docházelo v prubehu
paleozoika (prvohor) nebo
proterozoika, lze pro velký casový odstup težko rozeznat jemnejší clenení obdobné kvartérním glaciálum a interglaciálum a tato období nám splývají v jednu ledovou dobu, výzkumy presto naznacují, že dílcí výkyvy v techto dávných ledových dobách byly prítomny.