Majuskule, tradicne, zejména v
paleografii, také
majuskula (jinak
velké písmeno,
verzálka, verzála, kapitála, kapitálka), je puvodní forma
písmen (v
latince A,
B,
C, …), jejich opakem jsou
minuskule (malá písmena, minusky:
a,
b,
c, …), která se objevila nekdy kolem 3. století pr. n. l. V
paleografii se majuskule definují jako znaky, které lze zapsat zpravidla mezi dve linky
psací osnovy, takže vyplnují horní a strední psací pásmo. Oproti tomu minuskule se zapisují do ctyrlinkové osnovy, takže mohou zaplnovat pouze strední pásmo, zasahovat také do horního ci dolního pásma anebo do všech trech pásem.. Krome základního (prostého, holého) tvaru písmen mohou být doplnená diakritikou i mimo tuto osnovu.