Povinnost oznacuje to, co clovek má nebo musí udelat (resp. dát, nedelat nebo strpet),
- protože se k tomu sám zavázal (smluvní povinnost),
- protože mu to prikazuje morálka nebo svedomí (mravní povinnost),
- protože mu to ukládá jeho náboženství (náboženská povinnost),
- protože to plyne z jeho stavu nebo profese (stavovská nebo profesní povinnost),
- protože mu to ukládá zákon nebo jiný platný predpis (zákonná povinnost).
Cicero k tomu dodává ješte povinnosti, které plynou každému z toho, že je clovekem. Povinnost se casto chápe jen jako neco nepríjemného, což je ovšem zpusobeno tím, že u príjemných cinností se o povinnostech nehovorí. Teorií povinnosti se zabývá
deontologie.