Pozorování by se dalo obecne definovat jako smyslová percepce okolního sveta. Je to cílevedomé, soustavné a plánovité vnímání jevu a procesu, které smeruje k odhalení podstatných souvislostí a vztahu sledované skutecnosti. Vedecké pozorování se na rozdíl od "laického" pozorování dá definovat jako
technika sberu informací založená na zamereném, systematickém a organizovaném sledování aspektu, fenoménu, které jsou predmetem zkoumání. Vedecké pozorování je jedna ze všeobecne akceptovaných
vedeckých metod, a hraje tak duležitou roli v rámci
kvalitativního a
kvantitativního výzkumu.