Ropa (též
(surová) nafta,
zemní olej,
cerné zlato) je hnedá až nazelenalá horlavá
kapalina tvorená smesí
uhlovodíku, predevším
alkanu. Mineralogicky patri mezi tzv. "
kaustobiolity". Geochemiky všeobecne uznávaná teorie vzniku ropy ríká, že vznikla premenou živocišného a rostlinného materiálu obsazeného v horninách. Nachází se ve svrchních vrstvách
zemské kury, v sedimentárních pánvích jako jsou
kontinentální šelfy, hlubokovodní pánve zahrnující kontinentální svahy i
abysál, riftové zóny, predpolní pánve horských retezcu, ale i deformované vrásové struktury nekterých horstev samých. Je základní surovinou petrochemického prumyslu. Nalezište ropy jsou pod nepropustnými vrstvami, v hloubkách od nekolika set metru až do hloubek pres 10 km. Ropa pri težbe bud vyverá pod tlakem, nebo je cerpána. Vyskytuje se spolecne se
zemním plynem.