sanktuárium

Sanktuarium nebo sakramentarium (z lat. sacramentum, svátost) je ve stredovekých kostelích ozdobný výklenek po levé strane hlavního oltáre, obvykle uzavrený kovanou mríží, kde se uchovávala svátost oltární. V souvislosti s vypjatou eucharistickou zbožností v pozdní gotice jej zejména v Nemecku a v Holandsku nahrazovala vysoká sloupovitá stavba, obvykle pri stene, s výklenkem, mríží a jehlancovitým hrotem, která se nekdy nazývá pastoforium (rec.). Po liturgické reforme Tridentského koncilu v polovine 16. století je v rímskokatolických kostelích nahradil svatostánek (tabernaculum) prímo na oltári. Druhý vatikánský koncil v souvislosti s obrácením oltáre smerem k lidu užívání samostatného sanktuaria, obvykle jako skrínky na zdi, opet povolil.