Sanskrt, v písmu
dévanágarí संस्कृतम् a v české
transkripci samskrtam/
sanskrtam, je jeden z nejstarších starých jazyků. Přibližný český překlad slova
sanskrtam je "dokonale složený". Sanskrt je v současnosti považován za mrtvou řeč. Přesto je stále jedním z 23 oficiálních jazyků
Indie a jako jedna z nejlépe dochovaných řečí starověku je používán ve srovnávací
lingvistice. V
Indii a
jihovýchodní Asii má sanskrt podobnou úlohu jako
řečtina a
latina v
Evropě. Vliv měl v historických dobách i v zemích
Střední Asie a na
Dálném východě především v souvislosti se šířením buddhismu. V sanskrtské řeči jsou vytvořeny
védské spisy (védský sanskrt) a posléze
hinduistická literatura
starověku a částečně i
středověku a raného novověku. Sanskrt je však i jazykem mimonáboženské literatury klasické kultury jižní a jihovýchodní
Asie: umělecké literatury (kávjová
poezie,
próza i
drama),
filosofie (daršana),
astrologie,
zákonodárství (dharmaśāstra) a veškerých tehdejších vědních oborů (např. lékařství
ájurvéda, lingvistiky i technické vědy jako
architektura atd.). Tutéž funkci plnil sanskrt i v
buddhismu - vyjma jeho
théravádového směru, který používal jazyka
páli (nicméně i v některých zemích, kde časem převládl théravádový buddhismus, původně převládal vliv sanskrtu a zůstal patrný ve slovní zásobě místního jazyka - tak je tomu například v
thajštině,
khmerštině)