Termín
supernova se vztahuje k nekolika typum
hvezdných explozí, kterými vznikají extrémne jasné objekty složené z
plazmatu, jejichž jasnost posléze v prubehu týdnu ci mesícu opet o mnoho rádu klesá. K tomuto konci vedou dve možné cesty: budto se jedná o masívní
hvezdu, která ve svém jádre vycerpala zásoby paliva pro fúzi a zacala se hroutit pod silou své vlastní
gravitace, nebo o
bílého trpaslíka, který nahromadil materiál od svého hvezdného pruvodce, dosáhl
Chandrasekharovy meze a prodelal
termonukleární explozi. V obou prípadech výsledná exploze supernovy rozmetá obrovskou silou vetšinu nebo všechnu hmotu hvezdy.